Detail analýzy
| 19.09.2024 / Ceska Sporitelna Research |
CZ Ranní restart Američtí centrální bankéři se nenechali zviklat včerejšími mírně příznivě překapivými čísly ohledně průmyslové výroby a maloobchodu a z obou nejčastěji zmiňovaných možností rozhodnutí (prvního uvolnění měnové politiky po více než roce stability), tedy ze snížení o 0,25 pb a o 0,50 pb, zvolili tu druhou, tedy radikálnější. Dali tak za pravdu spíš finančním trhům než průzkumu ekonomických analytiků. Cílový interval pro Fed Funds rate je tak nově 4,75 % – 5,00 % V pozadí rozhodnutí nejspíš nebylo ani tak drobné zhoršení výhledu HDP oproti výhledu v červnu (pro letošek výhled snížen o desetinku na 2 %, v dalších dvou letech beze změn na 2 %), ale hlavně zhoršení výhledu míry nezaměstnanosti (pro poslední čtvrtletí roku o 4 desetiny na 4,4 %; v dalších dvou letech taktéž mírně zhoršení výhledu na 4,4 % a 4,3 %). Naopak u inflace se výhledu Fedu posunul blíž k inflačnímu cíli (pro letošní poslední čtvrtletí o 3 desetiny na 2,3 %, příští rok o 2 desetiny na 2,1 %). Medián prognóz členů příslušného výboru Fedu ohledně hodnoty klíčové jednodenní sazby Fed Funds na konci roku se posunul pro letošek z 5,1 % na 4,4 % a pro rok 2025 z 4,1 % na 3,4 %. To by značilo snížení letoš ještě o zhruba půl pb a příští rok o celý pb. Na následné tiskové konferenci se šéf Fedu Powell snažil zdůraznit, že výrazné snížení klíčové sazby není signálem, že by měla americká ekonomika nějaké výrazné potíže: „Americká ekonomika je v dobré kondici. Roste solidním tempem. Inflace se snižuje.“ Volbu snížit sazbu o půl pb vysvětlil snahou znounastolit cenovou stabilitu, aniž by došlo k bolestnému nárůstu nezaměstnanosti, který občas v dobách disinflace nastává. Ohledně včera zvoleného snížení o půl pb Powell dodal, že by nemělo být chápáno jako signál obvyklého tempa snižování do budoucna. Letos přijatá novela zákoníku práce obsahuje mimo jiné záměr postupně dosáhnout zřetelného zvýšení podílu minimální mzdy a průměrné mzdy. Minimální mzda má být přiměřená životním nákladům, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity, přičemž „k posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy“. V souladu s tím vláda včera schválila nařízení, podle něhož má podíl minimální a průměrné mzdy dosáhnout cca 42,2 % v roce 2025 a 43,4 % v roce 2026. Minimální mzda se tudíž meziročně zvýší o 10,1 % na 20 800 Kč. Pro stanovení skutečné výše minimální mzdy vláda použila výhled pro průměrnou mzdu obsažený v srpnové makroekonomnické prognóze ministerstva financí. Jaký ďábelský ekonometrický výpočet se skrývá za „referenční“ úrovní 47 % zmíněnou v zákoníku? Žádný: tato úroveň podle důvodové zprávy „nejlépe reprezentuje kompromis mezi prioritami a požadavky sociálních partnerů.“ Jde tedy o příklad politiky, která je nikoliv „evidence-based“ (tedy založená na odborných propočtech, jaká hodnota by byla pro ekonomiku v nějakém smyslu nejlepší), nýbrž „compromise-based“ (tedy určená jako kompromis mezi požadavky různých zájmových skupin). |
 Stáhnout PDF (335kB)
|
Základní informace
| Autor | Ceska Sporitelna Research |
| Datum | 19.09.2024 |
| Jazyk |  |
| Název produktu | Ranní Restart |
| Hlavní téma | Makro/Úrokové sazby, Směnné kurzy/FX |
| Zaostřeno na ekonomiku | Česká republika |
| Zaměřeno na měnu | Česká koruna |
| Zaměřeno na sektor | - |
| Stáhnout |