Detail analýzy
| 11.09.2024 / Ceska Sporitelna Research |
CZ Ranní restart Nárůst spotřebitelských cen v září byl nečekaně vysoký. V meziročním vyjádření činil 2,2 % (tj. stejně jako v srpnu), zatímco trh čekal 2 %. Kolega Jirka Polanský k tomu hned včera v Bleskovce napsal: „Významně nad očekáváním rostly ceny alkoholických nápojů (o 1,2 % meziměsíčně), zvýšily se také ceny potravin a dovolených. Naopak k silnému (ale oproti očekáváním slabšímu) poklesu došlo u cen pohonných hmot.“ Z pohledu ČNB (tj. přibližování inflace k 2% cíli) nebyla data nijak příjemná. Jádrová inflace (která by měla zachycovat vývoj „skutečné“, makroekonomicky relevantní, poptávkové inflace po očištění o kolísavé části, jako jsou potraviny a ceny pohonných hmot) klesla do června na 2,2 %, ale v červenci se zase zvýšila na 2,3 % a v srpnu na 2,4 %. Vývoj uvnitř celkové inflace se v červnu a červenci aspoň trochu přiblížil předcovidovému normálu tím, že inflace cen služeb klesla z květnových 4,7 % na 4,2 % (v letech před covidem to bývalo pod 3 %), ale čerstvá data říkají, že se v srpnu zase zvýšila na 4,4 %. Jirka v Bleskovce také upozornil, že inflace by ve zbytku tohoto roku měla být poměrně vysoká: „ve čtvrtém čtvrtletí by mohla překonat 3 %. Důvodem bude vliv nízké základny z loňského roku a také působení několika proinflačních faktorů (oživení spotřeby a s ním související růst cen služeb, růst mezd apod.). Automobilka Volkswagen ohlásila odborářům ve firmě, že vypovídá „dohodu o zajištění pracovních míst“. Tato před třiceti lety uzavřená dohoda znemožňuje propouštění zaměstnanců v německých podnicích firmy. Po uplynutí výpovědní doby může VW v červenci příštího roku začít v Německu propouštět. Jde o příklad změn, které v u našich západních sousedů probíhají v rámci restrukturalizace, ke které je a bude tamní (a přímo i nepřímo i česká) ekonomika nucena zejména zvýšením cen energií a sílící čínskou konkurencí. Němečtí průmysloví kapitáni si navíc stěžují, že jim nepomáhá ani těžkopádná byrokracie a mizerný stav německé infrastruktury (nedostatečné veřejné investice jsou očekávatelným důsledkem nerozumného rozhodnutí německé politické scény před zhruba 15 lety tlačit na pokles veřejného zadlužení tím, že bude uplatňována dluhová brzda v podobě zákazu překračovat cyklicky očištěným deficitem státního rozpočtu limit 0,35 % HDP). V Česku podobné signály o zavírání velkých továren nebo jejich přesunů do levnější ciziny zatím nevidíme (v případě Liberty Ostrava není jasné, jestli jde o ztrátu konkurenceschopnosti z důvodu drahých vstupů, nebo spíš o tunelování). Zavření části průmyslových provozů – zejména pokud by bylo důsledkem nárůstu české mzdové hladiny (tj. zejména pokud by šlo o provozy nízkomzdové, „primitivní“, čistě montážní) – by ale nebylo na škodu, protože by pomohlo snížit napětí na českém trhu práce. OECD právě zveřejnilo letošní vydání publikace Education at a Glance. I tentokrát je součástí tabulka poměru průměrného platu učitele a průměrné mzdy vysokoškoláka v různých zemích. A i tentokrát vychází ČR na jednom z nejnižších míst (přesné pořadí neřešme, jde o velmi hrubé srovnání, data z různých zemí mají různou kvalitu a mírně jinou metodiku; data za ČR jsou z roku 2021/2022, kdy tento poměr nabyl možná svého maxima). Pro to, aby české školství dobře sloužilo zdejší ekonomice a společnosti vůbec (tj. aby produkovalo asbolventy se správnou výbavou do života), je dostatečně vysoký plat učitele sice ne jediným, ale určitě nezbytným předpokladem. |
 Stáhnout PDF (356kB)
|
Základní informace
| Autor | Ceska Sporitelna Research |
| Datum | 11.09.2024 |
| Jazyk |  |
| Název produktu | Ranní Restart |
| Hlavní téma | Makro/Úrokové sazby, Směnné kurzy/FX |
| Zaostřeno na ekonomiku | Česká republika |
| Zaměřeno na měnu | Česká koruna |
| Zaměřeno na sektor | - |
| Stáhnout |