Detail analýzy
| 02.07.2024 / Ceska Sporitelna Research |
CZ Ranní restart Státní rozpočet skončil pololetním deficitem 179 miliard korun. Zlepšení přes 30 miliard oproti konci května je ve srovnání s loňským zlepšením o 13 miliard velmi slušným výsledkem. Byl by ještě slušnější, nebýt nevyrovnaného časového rozložení záloh na selektivní nové daně: na dani z tzv. neočekávaných zisků sice ministerstvo letos v červnu inkasovalo 5 miliard, zatímco loni přišla první záloha až v září, ale tento efekt je více než kompenzován odvodem z mimořádných příjmů, u kterého byl loni v prvním půlroce příjem 13 miliard, kdežto letos přišla (a i pro zbytek roku je plánována) nula. Na druhé straně je ale třeba přiznat, že po očištění o čisté příjmy z EU a podobných vnějších zdrojů činilo loni červnové zlepšení salda státního rozpočtu 12 miliard, kdežto letos jen 8 miliard. I to je ale pěkné číslo. Neznamená ovšem, že do konce roku už v každém měsíci uvidíme podobné zlepšení. Červen je totiž pro finanční správu nejspíš nejmilovanější měsíc z celého roku: právě v červnu obvykle přichází velká suma daňových příjmů, a to především skrze daň z firemního zisku (daň z příjmu právnických osob, DPPO). Inkaso této daně je soustředěno do posledního měsíce každého čtvrtletí (pro srovnání: u DPH je inkaso soustředěno do prvního měsíce každého čtvrtletí, ale rozdíl oproti zbylým dvěma měsícům čtvrtletí je výrazně menší než u DPPO); v červnu bývá ale inkaso DPPO extrémní, protože velké firmy mívají tou dobou už dokončeno a případně zauditováno účetnictví za předchozí rok, takže můžou udělat vyrovnání oproti zálohám, které platily – a z tohoto vyrovnání vychází převážně nedoplatek (všimněme si, že to vychází opačně, než u vypořádání daně ze mzdy, kde vychází převážně přeplatek). U největších příjmových položek je letošek ve srovnání s rokem 2023 lepší především u daně z příjmů fyzických osob a u sociálního pojistného; u obou položek jde o efekt jak ekonomického oživení, tak loni oznámeného ozdravného balíčku. Na straně výdajů nastal největší meziroční nárůst – jak už jsme si zvykli – v kolonce důchodů. Dramatický pokles (přes 30 miliard) je vidět u „transferů“ firemní sféře; jde o odraz letošního rychlého útlumu kompenzací spojených s vysokými cenami energií. Co právě zveřejněné červnové údaje znamenají pro plánovaný letošní celoroční deficit (252 miliard)? Ministr financí Stanjura situaci ve svém komentáři shrnul v tom smyslu, že by se mělo podařit částku schválenou pro celý rok 2024 nepřekročit. Čísla mu (zatím) dávají za pravdu. Kolega Jirka Polanský ve včerejším RR informoval o výsledcích prvního kola francouzských parlamentních voleb. Dnes už můžeme informovat i o reakci finančních trhů. Francouzské akcie ze své páteční (tj. předvolební) úrovně mírně posílily, což by naznačovalo, že výsledky voleb nejsou tak špatné (z hlediska vyhlídek tamní ekonomiky), jak se čekalo. Odstup Francie od Německa u výnosů 10letých státních dluhopisů, tedy další indikátor vyhlídek francouzské ekonomiky (nepřímo přes vyhlídky francouzských veřejných rozpočtů), sice včera mírně klesl, ale tím se vlastně jen vrátil na nepříjemně vysokou úroveň (kolem 75bb), kam ho z předtím obvyklé úrovně (kolem 50bb) poslalo Macronovo krátce po evropských volbách zvolené rozhodnutí uspořádat tyto volby. Tento indikátor tedy naznačuje, že trhy se na Francii dívají nadále s velkou nervozitou. |
 Stáhnout PDF (365kB)
|
Základní informace
| Autor | Ceska Sporitelna Research |
| Datum | 02.07.2024 |
| Jazyk |  |
| Název produktu | Ranní Restart |
| Hlavní téma | Makro/Úrokové sazby, Směnné kurzy/FX |
| Zaostřeno na ekonomiku | Česká republika |
| Zaměřeno na měnu | Česká koruna |
| Zaměřeno na sektor | - |
| Stáhnout |