Detail analýzy
| 28.05.2024 / Ceska Sporitelna Research |
Ranní restart: reVize 2024 Další ročník reVize, summitu 2. ekonomické transformace, tentokrát ve Vindyšově továrně v Radotíně, špičky českého businessu, prezident Petr Pavel a analýza stavu české ekonomiky a společnosti spolu s vyhlášením celoročního výsledku Indexu Prosperity. Vloni jsem ukazoval, že Česko je jediná ekonomika, která nebyla schopna překonat předcovidovou úroveň. Když říkám předcovidovou, tak mám na mysli konec roku 2019, tedy před pandemií, krizí dodavatelských řetězců, energetickou krizí, válečným konfliktem a inflační krizí. Jak jsme na tom teď? Pořád jsme nepřekonali, ale “pozitivní” zprávou je, že se k nám přidalo Estonsko a Finsko. Nicméně prvenství jsme si udrželi. V zahraničním médiích se o nás začalo psát jako o nemocném muži Evropy. To je závažné obvinění, na které je nutné reagovat hledáním skutečného “viníka”. Není to zpracovatelský průmysl. Ten se dokázal navzdory všem krizím vzpamatovat a dostat se o pět procent nad úroveň z konce roku 2019. To je lepší výkon než v případě sousedního Německa, které je stále pět procent pod a reálná produkce německého průmyslu je na úrovní kde byla zhruba před více než 20 lety. Zpracovatelský průmysl USA je na úrovni konce roku 2019. Tedy také žádný trhák, navzdory skutečnosti, že růst ekonomiky USA jako celku se vrátil na dlouhodobý trend. Tahounem ekonomiky USA je něco jiného než zpracovatelský průmysl sám o sobě. Na druhou stranu sousední polský průmysl vzrostl už o více než pětinu. Každopádně český průmysl nemůže za naše označení nemocného muže Evropy. Tím jsou české domácnosti. Spotřeba domácností je o 9 procent níž než na konci 2019. Pokles reálné spotřeby je zdaleka nejhlubší ze všech 27 členů EU. Nemůže za to jen inflace. Ceny se v ČR sice zvýšily o více než třetinu, ale to nebylo nejvíce v EU. Spotřební výdaje srazila také naše blbá nálada. Češi začali v těžkých čase více šetřit a tím si těžké časy ještě více prohloubily. Dobrou zprávou je, že kombinace poklesu inflace a zlepšení důvěry domácností letos zvýší reálnou spotřebu. V roce 2022 se ČR umístila na 13. místě v rámci Indexu prosperity, který připravuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Ten měří prosperitu 27 členských států zemí EU v 10 pilířích. V loňském roce jsme poklesly na 15. místo. Za poklesem stojí mimo jiné vysoká inflace, na druhé straně se posunuli v pokrytí internetem. Slabostí ekonomiky zůstává dostupnost bydlení, životní prostředí a podnikatelské prostředí. V první desítce jsme naopak v pilíři zdraví a bezpečnost a solidarita a důvěra ve společnosti. Na prvních příčkách jsou obvyklí podezřelí: Švédsko, Dánsko a Finsko. Na chvostu naopak Bulharsko, Rumunsko a Řecko. Mohli bychom být spokojení umístěním uprostřed, pokud bychom se chtěli vzdát schopnosti využít náš potenciál. Ale tím přicházíme o značnou část prosperity, jednoduše řečeno životní úrovně. Když porovnáme ekonomický výkon Česka s třemi nejlepšími zeměmi podle Indexu prosperity, tak zjistíme, že podle dat EK jsme na 77 procentech jejich úrovně, měřeno HDP v paritě kupní síly a na obyvatele. To není vůbec špatný výsledek. V roce 2000 jsme byli na zhruba 57 %. Jsme nejvýše ze všech zemí střední a východní Evropy. Předběhli jsme některé země západní Evropy, přesněji řečeno jihozápadní Evropy. V posledních letech se ale dohánění zastavilo. Nemusíme spekulovat, zda jde o dočasné zastavení konvergence, nebo o hluší strukturální problém. Pojďme se raději podívat zdroje růstu, které bychom mohli využít pro zrychlení prosperity. Když srovnáme českou ekonomiku například s dánskou ekonomikou, která je na špici Indexu prosperity, tak zjistíme, že produkce na pracovníka (měřeno paritou kupní síly) je v obou zemích už srovnatelná. Ale když se podíváme na konec řetězce, tedy na národní důchod, tak ten je v ČR najednou o téměř 40 % nižší. Hlavní problém je v přidané hodnotě. Tedy ve schopnosti prodat produkci s dostatečnou marží. To vysvětluje 4/5 rozdílů mezi Českem a Dánskem. Jinými slovy, dohánět Dánsko už nemůžeme “jednoduše” tak, že budeme jen více vyrábět. Ale tak, že se soustředíme na vyšší přidanou hodnotu, tedy na prodej finálních výrobků a na ně napojené služby, na inovace a design nových výrobků a služeb. Dobrým příkladem rozdílu mezi subdodavatelem a finálním výrobkem je sektor automotive. Ta část firem, která vyrábí finální produkt, tak má výnosnost kapitálu kolem 20 %. Ta část, která je “jen” subdodavatelem, tak má průměrnou výnosnost kapitálu na nule. Posun v přidané hodnotě musíme doplnit budování českého kapitálu, českých značek, které budou mít globální ambice. Akvizice některých českých firem v zahraničí ukazují, že to není nereálný plán. A je to cesta, jak změnit znaménko čisté bilance dividend ze záporné na kladnou, jako to má právě Dánsko. Historie nám ukazuje, že neexistuje jiná politika, která je schopna zdvojnásobit životní úroveň během jediné generace než ekonomický růst. Jak tedy akcelerovat růst? Dlouhodobé studie ukazují, že zhruba polovinu růs |
 Stáhnout PDF (901kB)
|
Základní informace
| Autor | Ceska Sporitelna Research |
| Datum | 28.05.2024 |
| Jazyk |  |
| Název produktu | Ranní Restart |
| Hlavní téma | Makro/Úrokové sazby, Směnné kurzy/FX |
| Zaostřeno na ekonomiku | Česká republika |
| Zaměřeno na měnu | Česká koruna |
| Zaměřeno na sektor | - |
| Stáhnout |