Research Detail
| 2024/08/08 / Ceska Sporitelna Research |
CZ Ranní restart Konečně pro změnu jedna dobrá zpráva z průmyslu, byť německého (na který je ten český úzce navázán): meziměsíční růst německé průmyslové výroby v červnu činil 1,4 %, takže překonal tržní očekávání (1 %), a otočil směr pohybu proti květnu (kdy došlo meziměsíčně k propadu o 2,5 %). Meziroční změna byla v červnu -4 %. Za slušným červnovým výsledkem bylo zejména zlepšení vývoje v automobilovém průmyslu. Německý průmysl je stále zhruba 10 % pod předpandemickou úrovní. Vůbec žádný optimismus naopak neplyne z výsledku německého zahraničního obchodu: konkrétně vývoz v červnu meziměsíčně poklesl o 3,4 % (po květnovém poklesu o -3,1 %), zatímco dovoz (jehož růst by naznačoval oživení domácí poptávky) stoupl jen o zcela symbolické tři desetiny p.b. Zřetelnému oživení díky probouzející se zahraniční poptávce se tedy aktuální vývoj moc nepodobá. A možná se mu bude podobat ještě míň, až německé firmy pocítí důsledky přibržďování americké ekonomiky (nebo Trumpových nových cel). Kdo v poslední době zavadil o mezinárodní srovnání týkající se aktuálního růstu mezd, nejspíš mimoděk pozvedl obočí. Nejnovější dostupná data Eurostatu (za letošní první čtvrtletí) pro zbytek Visegrádu vyznívají docela divoce: Slovensko ohlásilo téměř 10 procent, Polsko téměř 14 procent a Maďarsko uvedlo růst dokonce lehce nad touto hranicí. Naproti tomu Česko pouhých 6 procent. Co se děje? Jsou čeští zaměstnanci poslední dobou o tolik línější nebo nešikovnější, že si zaslouží o tolik nižší nárůst mezd? Vývoj mezd v každé zemi je samozřejmě dán směsí různých faktorů. Začněme inflací. Ta česká byla sice ve srovnání se všemi ostatními výše uvedenými zeměmi tou dobou nejnižší, ale rozdíly nebyly zásadní: po očištění o inflaci rostly české mzdy meziročně tempem kolem 3,5 procenta, kdežto na Slovensku necelých 6 procent, v Polsku a Maďarsku dokonce kolem 10 procent. Částečným vysvětlením může být stav ekonomiky v prvních měsících letoška: přibližná meziroční stagnace v Česku kontrastuje s veselým růstem ve zbytku visegrádské čtyřky. V pozadí těchto rozdílů je mimo jiné zřejmě výraznější podíl průmyslu. Ten se promítá v zesílené citlivosti české ekonomiky na vyšší ceny energií, slabou čínskou poptávku a naopak narůstající čínskou konkurenci. Velký rozdíl je také v chování vlád (mnohdy danému do jisté míry i tlakem oborů). Česká vláda se v poslední době víc než vlády jinde ve střední Evropě snažila šetřit, a to mimo jiné skrze jen pomalý růst platů ve veřejném sektoru. Mzdová nákaza z platů státních zaměstnanců do zbytku ekonomiky byla proto v Česku záporná. Také ohledně růstu minimální mzdy se česká vláda drží relativně při zemi. A tak například letošní růst učitelských platů v Polsku o 30 procent a minimální mzdy o téměř 20 procent nebo dvouciferné růsty platů státních zaměstnanců i minimální mzdy v Maďarsku si v české kotlině asi dovedeme představit jen stěží. |
 Download PDF (352kB)
|
General information
| Author | Ceska Sporitelna Research |
| Date | 2024/08/08 |
| Language |  |
| Product name | Ranní Restart |
| Topic in focus | FX, Macro/ Fixed income |
| Economy in focus | Czech Republic |
| Currency in focus | Czech Koruna |
| Sector in focus | - |
| Download |
