Markets by Region
| 2024/05/02 / Ceska Sporitelna Research |
| CZ Ranní restart |
CZ Ranní restart Americká centrální banka v souladu s očekáváním finančních trhů nechala cílové pásmo pro svou klíčovou úrokovou sazbu na úrovni 5,25–5,5 %. Ke změně ale došlo u druhého měnověpolitického nástroje používaného Fedem, tedy u kvantitativního utahování uplatňovaného od června 2022. Od června se měsíční tempo snižování objemu amerických státních dluhopisů, které Fed drží, zpomalí z dosavadních 60 miliard dolarů na 25 miliard dolarů (u cenných papírů krytých hypotékami ale tempo zůstává na 25 miliardách dolarů). Tato změna je dána skutečností, že inflace klesá k 2% cíli pomaleji, než Fed ještě donedávna čekal. Na následné tiskové konferenci šéf Fedu Powell nevyloučil ani růst úrokových sazeb. Na tržní očekávání ohledně toho, jak Fed načasuje snižování klíčové sazby, včerejší rozhodnutí nemělo takřka žádný vliv: nadále se tedy první snížení čeká cca na přelomu léta a podzimu. ČSÚ předběžně odhadl růst české ekonomiky v 124 na +0,5 % mezičtvrtletněa +0,4 % meziročně. Kolega Jirka Polanský k tomu v Bleskovce napsal: „To je sice stále velmi nízké číslo, ale celkově data naznačují, že se česká ekonomika vymaňuje ze stagnace a začíná opět růst. To by mělo pokračovat i v dalších čtvrtletích.“ V doprovodném komentáři ČSÚ naznačil, že za mezičtvrtletním růstem byla především spotřeba domácností a celkové investice. Zatímco u spotřeby domácností je historka jasná (reálné mzdy začaly růst, nálada domácností se zlepšila), u investic je to trochu záhada. ČSÚ mluví o „celkových investicích“ (které obsahují vedle standardních investic do nemovitostí, strojů atd. také změnu zásob), což by naznačovalo, že významná část příspěvku investic přišla ze strany zásob. Přitom ale právě u zásob pozorujeme v posledních čtvrtletích významné záporné příspěvky. Nelze tedy vyloučit, že firmy hormadí vstupní zásoby v očekávání rychlého probuzení poptávky (tj. že se snaží neopakovat scénář z roku 2021, kdy po skončení pandemického útlumu poptávky bylo najednou lecčeho málo). Dnes se odehraje sandardní jednání bankovní rady ČNB ohledně nastavení úrokových sazeb. K tomu stačí opět zopakovat to, co věstil už Jirka na závěr zmíněné Bleskovky: „čekáme další snížení sazeb o 50 bazických bodů. Rizika vidíme jako vyrovnaná, když na jedné straně zůstávají sazby stále výrazně nad inflací, což by umožnilo větší pokles sazeb. Na straně druhé ale v české ekonomice sílí některé proinflační faktory, které by měly udržet ČNB v opatrnosti. Mezi nimi je nejdůležitější vysoký růst cen služeb, slabá koruna, očekávané ekonomické oživení, které vzhledem ke zlepšení spotřeby bude proinflační, a také růst cen zemědělských výrobců.“ Vláda schválila návrh zákona s reformou penzí. Novela počítá s řadou významných změn. Zaprvé obsahuje navyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života. Cílem je, aby lidé trávili v důchodu cca 21,5 roku. Důchodový věk roste i v současnosti, ale tento růst je zastropován limitem 65 let (bude dosažen ve 30. letech). Zadruhé vláda navrhuje v období 2026-2035 snižování náhradového poměru, tedy poměru mezi prvním důchodem a posledním pracovním výdělkem. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Částka do první příjmové hranice se teď započítává do důchodu ve výši 100 procent, po novu by se po deseti letech započítávalo jen 90 procent. Za každý odpracovaný rok by se důchod zvyšoval nikoliv 1,5 procenta výpočtového základu, nýbrž jen o 1,45 procenta. Novela obsahuje i další změny, jako je nastavení minimálního důchodu ve výši 20 procent průměrné mzdy, zrušení sociálních odvodů u pracovních výdělků samotných důchodců, dobrovolně sdílený vyměřovací základ z odvodů pro výpočet penze manželů či dřívější důchod za práci v rizikovém prostředí (takzvaná čtvrtá kategorie zaměstnání a ta část ze třetí kategorie, kde je fyzická zátěž, vibrace, chlad a teplo) spjatý ovšem s vyššími odvody. Zavádět takové změny ve volebním roce 2025 je docela odvážné. Vláda se proto snaží o maximální politickou opatrnost: na následující tiskové konerecni bylo zdůrazněno, že změny se nedotknou nynějších penzistů – těm starobní důchody dál porostou každý rok o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Beze změn tohoto typu by z nastavení českých důchodů plynuly v dalších desetiletích rostoucí schodky veřejných rozpočtů. Například MF ČR v čerstvě zveřejněném Konvergenčním programu odhaduje, že saldo samotného systému státních důchodů by se – ve scénáři beze změn – zvýšilo nad tři procenta HDP, tj. v dnešních penězích hodně přes 200 miliard korun (k tomu je ovšem třeba připočíst i nedůchodové schodky veřejných financí, aktuálně další zhruba dvě procenta HDP neboli kolem 150 miliard korun). Vyjmenované vládní návrhy se tedy z hlediska udržitelnosti českých veřejných financí zdají tuze pěkné. Nicméně opozice návrhy odmítá. Zřejmě cítí, že v Česku existuje významná skupina obyvatel (voličů), která si takové změny nepřeje, protože buď nevidí v nastavení důchodového systému žádný problém nebo si |
 Download PDF (365kB)
|
General information
| Author | Ceska Sporitelna Research |
| Date | 2024/05/02 |
| Product type | short note/ daily |
| Product name | Ranní Restart |
| Topic in focus | FX, Macro/ Fixed income |
| Language |  |
| Market cap | - |
| Availability | All [1] |
| Download |
Analysis and Forecasting
| Date | Headline | Download | |
| 2024/05/16 | | Akciové trhy - denní zpráva |  |
| 2024/05/16 | | Ranní restart: rovnost vs. růst, solární křivka a co si nemůžete dovolit | |
| 2024/05/15 |  | Attack on the Slovak Prime Minister | |
| 2024/05/15 | | NBR is looking for an optimal timing for cutting rates | |
| 2024/05/15 | | Credit Markets Weekly | |