Detail analýzy
| 24.07.2024 / Ceska Sporitelna Research |
CZ Ranní restart Příští týden ve čtvrtek se bude konat další jednání bankovní rady ČNB o nastavení měnověpolitických nástrojů. Tento týden tak byla pro členy vedení ČNB poslední šance sdělit něco trhům předtím, než začne týdenní komunikační karanténa. Této možnost ivuažili tentorkát viceguvernér Jan Frait a člen BR Jan Kubíček. Honza Frait připomněl, že poslední údaj o inflaci (tj. za červen) je na 2 %, nicméně určité cenové tlaky přetrvávající ve službách a v cenách bydlení jsou nadále důvodem pro opatrnost. Podle Honzy je jasné, že na jednání se bude mluvit hlavně o čtvrtbodovém snížení repo sazby. On se ale bude – zejména právě ve světle posledního údaje o inflaci – rozhodovat mezi touto možností a mezi snížením o půl procentního bodu. Honzova zmínka o možnosti půlprocentního snížení repo sazby byla pro trh zjevně překvapením, protože koruna vzápětí oslabila. Honza by vnímal jako v souladu s opatrným přístupem k uvolňování měnové politiky, pokud by ČNB do konce roku snížila repo sazbu na zhruba 4 %. (Připomeňme, že tato úroveň repo sazby na konci letoška je naším základním prognostickým scénářem už řadu měsíců.) Honza vnímá poptávku domácností, investiční aktivitu i poptávku po českých vývozech jako slabé (vyjmenoval vlastně všechny složky agregátní poptávky kromě vládní spotřeby), takže nevytvářejí významné poptávkové proinflační tlaky. Asi hlavním vysvětlením pro Honzův nynější relativně „holubičí“ postoj je fakt, že zvýšenou inflaci cen služeb (kterou v poslední době zmiňuje většina členů BR jako hlavní zdroj jejich neochoty snižovat sazby rychleji) vnímá jako dočasný, nabídkovými faktory tlačený jev. Kurz koruny se Honzovi zdá mírně slabší, než by odpovídalo situaci (postupné oživení ekonomiky, trend v běžném účtu a očekávání měnověpolitického uvolňování v zahraničí), takže koruna možná posílí, což je další argument pro úvahy o snížení repo sazby o víc než jen 25 bazických bodů. Jako relevantní důvod pro vyšší než modelem naznačovanou úroveň sazeb uvedl přetrvávající napětí na trhu práce (kterážto poznámka je trochu zvláštní, protože by se dalo předpokládat, že zrovna stav trhu práce je pro modelovou prognózu vhodného vývoje úrokových sazeb jedním ze standardních pilířů). Honza taky dodal, že případné podstřelování 2% inflačního cíle po nějakou dobu by – pokud by nešlo o důsledek slabé poptávky – bankovní radě rozhodně těžkou hlavu nedělalo. (S čímž se asi dá souhlasit přinejmenším proto, že průměrná inflace za dobu od roku 2010 dosud činí 3,5 %; naproti tomu do úderu covidu činil tento průměr inflačnímu cíli mnohem bližších 1,7 %.) Honza Kubíček v rozhovoru pro Lidové noviny upozorňuje, že celková inflace je už od začátku letoška „v zásadě na inflačním cíli. Pravdou ale je, že nám se snížením inflace do určité míry pomohly položky, které jsou hodně nestabilní, jako ceny potravin či pohonných hmot. Důležitějším signálem je pro nás proto jádrová inflace, do níž se ceny potravin a další volatilní položky nezapočítávají. Tam jsme se zatím cíleným dvěma procentům pouze přiblížili: poslední číslo v červnu bylo 2,2 procenta. A stále vidíme, že struktura inflace není úplně standardní. Už několik měsíců se bavíme o inflaci v oblasti služeb, která zůstává vysoká. Je pro nás otázkou, zda je to jen dozvuk inflační vlny, anebo separátní ohnisko inflace, které ještě bude třeba zadusit.“ Poměrně rezolutně se Honza vyjadřuje k hypotečnímu trhu: „U hypoték se sazby snížily výrazně méně, než o kolik šla dolů naše dvoutýdenní repo sazba (...). Což není způsobeno tím, že by byly naše banky nechtěly sazby snižovat – minimálně v oblasti hypotečního trhu je u nás silná konkurence. Ale (...) hypoteční banky nastavují své sazby podle dlouhodobějších sazeb, za něž si zajišťují financování hypoték a které jsou určovány tržně. (...) Na přelomu roku se sazby v důsledku jednoho překvapivě pozitivního čísla o evropské inflaci snížily. Očekávaná reakce Evropské centrální banky ale nepřišla, a tak během několika měsíců vzrostly dlouhodobější sazby na původní úroveň. (...) předpokládám, že dlouhodobě rovnovážné hypoteční sazby budou někde nad čtyřmi procenty. Takže nelze očekávat nějaký dramatický pokles sazeb, protože už nyní se nové hypotéky pohybují kolem pěti procent. Nějaký prostor pro pokles tam ale je.“ Co se týče neutrální úrovně repo sazby (tj. úrovně, kde bude repo sazba v rovnováze, po odeznění všech šoků) , „necháváme modelový aparát zakotvený tam, kde byl, tedy na úrovni tří procent. S tím, že každý člen bankovní rady ČNB může mít svůj individuální názor, který při rozhodování o sazbách uplatní.“ Honza komentuje i investiční aktivitu firem: ta podle něj klesá. „Ale faktem je, že je hodně ovlivněna fází evropských dotací. Nyní se zpožděním dobíhají programy z programovacího období 2014 až 2021 a peněz je nyní meziročně méně. Dopad toho je tak silný, že překryje i vliv úrokových sazeb.“ Na téma obnovení platnosti některých ukazatelů, které stanoví bankám mantinely pro poskytová |
 Stáhnout PDF (372kB)
|
Základní informace
| Autor | Ceska Sporitelna Research |
| Datum | 24.07.2024 |
| Jazyk |  |
| Název produktu | Ranní Restart |
| Hlavní téma | Makro/Úrokové sazby, Směnné kurzy/FX |
| Zaostřeno na ekonomiku | Česká republika |
| Zaměřeno na měnu | Česká koruna |
| Zaměřeno na sektor | - |
| Stáhnout |
