Detail analýzy
| 17.03.2023 / Ceska Sporitelna Research |
Základní informace
| Autor | Ceska Sporitelna Research |
| Datum | 17.03.2023 |
| Jazyk |  |
| Název produktu | Ranní Restart |
| Hlavní téma | Makro/Úrokové sazby, Směnné kurzy/FX |
| Zaostřeno na ekonomiku | Česká republika |
| Zaměřeno na měnu | Česká koruna |
| Zaměřeno na sektor | - |
| Stáhnout |
Ranní restart Podle očekávání zvýšila včera ECB úrokové sazby o 50 bodů. Depozitní sazba se tak dostala již na 3 %. Rozhodnutí bylo očekávané. Celkem nepřekvapivě ECB nedala najevo, co plánuje udělat v květnu na příštím zasedání. Již na konci loňského roku ECB komunikovala, že letos dodá dvě zpřísnění o 50 bodů, což se stalo, a dál se pojede podle dat. To zůstává. Potřeba této „data-dependent“ strategie je navíc nyní umocněna nejistotou ve finančním sektoru. Pokud se situace ve finančním sektoru uklidní, ECB se bude v květnu více dívat na inflaci. A pokud inflace půjde dolů pomaleji, další zvýšení sazeb může být dodáno. Pokud bude ECB spokojena s postupným zpomalením inflace anebo se současné problémy finančního sektoru začnou přenášet do reálné ekonomiky (což by byl jasně protiinflační šok), ECB by již další zvýšení sazeb dodat nemusela. Tuto nejistotu vnímají i trhy, když možnost květnového zvýšení sazeb vidí zhruba na 50 %. Osobně bych mírně preferoval pro květen stabilitu sazeb, ale vzhledem k silným nejistotám je nyní opravdu ještě brzy (ani ECB nejspíš nemá v tuto chvíli preferenci, co udělá). Před necelými dvěma týdny čekal trh vrchol sazby FEDu na 5,50 % pro červencové zasedání. To měl být vrchol, následován prvním poklesem sazeb na přelomu 2023/24. Tímto směrem působilo i vystoupení Powella v Kongresu, který naznačil, že možná bude kvůli inflaci potřeba jít nahoru výrazněji, než se do té doby čekalo. Pak přišly problémy v americkém bankovním sektoru. Situace zůstává značně nejistá, nicméně rychlé a správné kroky FEDu hrozbu výraznějšího nebezpečí pro americkou ekonomiku (alespoň prozatím) snížily. Každopádně vysoké sazby přes jejich vliv na ceny dluhopisů jsou jedním z důvodů, proč k této situaci došlo. FED to ví a pravděpodobně bude muset být opatrnější. Trhy výrazně přehodnotily svá očekávání na sazby FEDu směrem dolů. Aktuálně se čeká, že FED dodá (příští týden) ještě jedno zvýšení na 5 % a tam se zastaví. To znamená přehodnocení vrcholu o 50 bodů. Ještě výraznější změny jsou ale v načasování sekvence poklesů sazeb. Aktuálně trh čeká první snížení sazeb již pro letošní červenec a do konce roku by hlavní sazba mohla být (podle trhu) snížena o 100 bodů na 4 %. Je samozřejmě otázka, jestli to takto skutečně bude. Jak se změnila tržní očekávání výrazně dolů pro konec roku, nedá se vyloučit jejich mírná korekce. Když si vezmu čistě data, velmi silný trh práce a jen pomalé slábnutí inflačních tlaků, případný červencový pokles sazeb mi nedává příliš smysl. To ale za předpokladu, že se situace ve finančním sektoru uklidní. Pokud ale budou pokračovat problémy ve finančním sektoru a bude hrozit jejich přelití do reálné ekonomiky, 4% úroveň sazeb na konci roku by byla až příliš vysoká a FED by musel jít dolů nejspíš rychleji. Je otázka, jak se postupně změní tržní očekávání na ECB. Zatím vypadají stále docela optimisticky (zhruba 50% šance na květnové zvýšení a do konce roku stabilitu sazeb). Ale nedá se vyloučit, že se to možná už dnes nebo příští týden změní dolů. Zajímavý je vývoj kurzu EUR/USD. Tak trochu bych čekal, že při výrazném přehodnocení očekávání amerických sazeb dolů a podobných očekávání na sazby ECB (ty byly přehodnoceny méně výrazněji) by mělo euro posílit. Kurz se ale stále pohybuje přes zvýšenou volatilitu na hladině 1,07. Jedním z důvodů, proč euro pravděpodobně neposílilo výrazněji, mohou být obavy trhů z dopadů problémů Credit Suisse na evropskou ekonomiku. To ale platí jen částečně, protože trhy v tuto chvíli výraznější negativní šok nečekají (pokud by se problémy Credit Suisse přenesly výrazněji do ekonomiky, euro by prudce oslabilo a očekávání na sazby ECB by letěly prudce dolů. |
 Stáhnout PDF (297kB)
|