Detail analýzy
| 16.03.2023 / Ceska Sporitelna Research |
Základní informace
| Autor | Ceska Sporitelna Research |
| Datum | 16.03.2023 |
| Jazyk |  |
| Název produktu | Ranní Restart |
| Hlavní téma | Makro/Úrokové sazby, Směnné kurzy/FX |
| Zaostřeno na ekonomiku | Česká republika |
| Zaměřeno na měnu | Česká koruna |
| Zaměřeno na sektor | - |
| Stáhnout |
CZ Ranní restart Podle Hypomonitoru ČBA činil objem čistých (tj. bez refinancnování) nových hypoték letos v únoru 6,5 mld. Kč. Meziměsíčně jde o nárůst o více než 20 procent. To ale mnoho neznamená, protože leden byl (stejně jako celá druhá půlka loňského roku) extrémně slabý. Navíc mají tato meziměsíční čísla v sobě silnou sezónnost. Budeme-li zkoumat mzm. růstu v průměru za „normální“ roky 2017-19, zjistíme, že v únoru „měla“ nastat zhruba stagnace. Zmíněný silný růst by tedy mohl vypadat, jako by se tento trh vysloveně probouzel. Jenomže v lednu se dal čekat mzm. propad o méně než 10 %, a ve skutečnosti byl přibližně dvacetiprocentní – o měsíc dřív tedy trh vysloveně usínal. O oživování trhu s hypotékami v únoru bych zkrátka rozhodně nemluvil. Jistý signál směrem k probuzení se může zdát přicházet z trhu s úrokovými deriváty, které jsou obvyklým základem pro hypoteční sazby: sazba korunového 5Y IRS klesla za poslední dva týdny z 5,5 % těsně pod 5 %. Mohli bychom tedy čekat, že brzo budou klesat i sazby z nových hypoték. Jenomže zmíněnému IRS těsně pod 5 % a obvyklé marži kolem 1pb odpovídá sazba těsně pod 6 %; a právě takovou průměrnou sazbu hlásí Hypomonitor už v únoru. Pro viditelný pokles sazeb (s výjimkou možných akčních nabídek) v tuto chvíli tedy není prostor. Podle prognózy institutu ifo čeká německou ekonomiku letos pokles o 0,1 % (čti: zhruba stagnace), v příštím roce růst 1,7 %. Dle ifo se letos slabá spotřebitelská a stavebnická poptávka mísí s oživováním průmyslu probíhajícím díky menším problémům se vstupy a díky prudce klesajícím cenám energií. Letošní německou inflaci čeká ifo na rovni 6,2 %. Oproti tomu třeba institut IfW čeká letos pro Německo růst o 0,5 %; německá vláda pak o 0,2 %. Pro srovnání: my čekáme pro českou ekonomiku letos růst o 0,2 % (čti: zhruba stagnaci). Příští rok bychom to ale Němcům měli natřít (růst přes 3 %). Podle včerejšího prohlášení VG ČNB Evy Zamrazilové by ji květnová prognóza růstu mezd nad 10 % přiměla k vážným úvahám o zvýšení úrokových sazeb. (prozatím ČNB na tomto poli čeká „jen“ 8,5 %). Mzdy ale podle ní nejsou jediný domácí proinflační faktor: „Veřejné finance posílají do ekonomiky příliš mnoho peněz“. Zmínila i to, že ECB ve své prosincové zprávě posunula nahoru výhledy inflace pro letošní i příští rok a současně oddálila plnění inflačního cíle na závěr roku 2025, takže podle Evy „je tady reálné riziko, že budeme dovážet inflaci ze zahraničí". České výrobní ceny meziročně zpomalují, čímž chystají půdu pro zpomalování meziročního růstu taky u spotřebitelských cen. Růst klesl ve všech pěti základních sledovaných okruzích, v průmyslu (z 19,0 % na 16,0 %; trh čekal 16,9 %) a rostlinné výrobě (ze 17,7% na 12,1 %) dokonce o několik procentních bodů. V průmyslu už dokonce dochází k poklesu i u samotné úrovně cen, tj. k meziměsíční deflaci. Ve dnech, kdy dochází k otřesům v důležitých bankovních sektorech (byť ne v tom našem), zejm. v USA a ve Švýcarsku, není k zahození sledovat reakci českého kurzu a úrokových sazeb. Na vývoj v USA, tedy pád několika středně velkých bank v minulém týdnu, koruna takřka nereagovala (nebo jen neznatelně a až po víkendu); horší pro ni byly až potíže Credit Suisse (vcelku pochopitelně: je to větší banka a je k nám blíž). Koruna tak doputovala zpět na úrovně nad 24 korun za euro, kde ji čekali mnozí prognostici, akorát že k tomu byl třeba nový šok, který jistě nikdo nečekal. Ukazuje se tak, že koruna ani nadále není v nejistých dobách pokládána za bezpečný přístav, a to ani v případě, že ty nejisté doby se (na rozdíl třeba od invaze Ruska na Ukrajinu) české ekonomiky nijak přímo netýkají. Představa koruny jako bezpečného přístavu by nám mohla vytanout na mysli při pohledu na vývoj výnosů českých státních dluhopisů. Ty skutečně klesají. Jenomže ony klesají už od začátku března, a to nejspíš ve vleku poklesu sazeb korunových tržních sazeb IRS. A ty zas klesají nejspíš pod vlivem změn v očekávání vývoje sazeb v zahraničí. V posledních dnech totiž výrazně klesla zejména očekávání ohledně dalšího zvyšování úrokových sazeb Fedu (nejbližší, druhé jednání FOMC se bude konat příští týden v úterý a ve středu). O koruně bych jako o bezpečném přístavu úplně nemluvil. Rozhodně se zdá být míň bezpečný než zlotý (který v posledních dnech oslabil výrazně miň), ale na druhé straně bezpečnější než forint (který oslabil výrazně víc). K otázce, do jaké míry je teď na místě mírnit plány na další zvyšování úrokových sazeb, se bude moci už dnes vyjádřit Governing Council ECB (má totiž rozhodnout o dalším nastavení depozitní sazby pro eurozónu). |
 Stáhnout PDF (504kB)
|